Dnešní trénink se nesl ve znamení skoků a pádů.
Po mnoha hodinách odmítání kladiny, zarytého odporu a příšerného děsu se pudlíci rozhodli, že kladina je fajn, že se dá celkem v pohodě přejít svépomocí a že než se nechat vláčet jak hadrové panenky, že to radši zkusí sami...
A tak už to nějaký čas zkouší - bohužel už se otrkali natolik, že na kladinu vletí a nehledí na následky - jednou jí ukázkově přelítnou, jednou skočí zónu a nejednou sletí přímo domů - ti míň praštění přistávají na nohou nebo na okolostojících osobách a ti více praštění padají přímo na hlavu - a je jedno, jestli z náběhu (20cm nad zemí), nebo z plné výšky kladiny (1,2m ?) - holt kdo umí, ten umí - a spadnout z dvaceti centimetrů na hlavu, to už přeci umění je, nebo ne?
Ve výcviku zdárně postupujeme a mimo skoček, tunelů a kruhu už zvládáme i tunel látkový, kladinu, a pomalu pokoušíme i slalom.
Jen paničky zatím moc nezvládají koordinaci pohybu se svým psem, orientace v prostoru taky mírně pokulhává a zapamatovat si pořadí překážek je pro ně stále více než obtížné.
Videa